Kontakt

 

ICQ:  276-547-407

mail: jirka.hlavacek@centrum.cz

 

Stříbrná torpéda z proudů

Stříbrná torpéda z proudů

 

Píše se 16. červen 2008, zahájení lovu dravců. Společně s bratrem nedočkavě stojíme pod oblíbeným jezem a vybíráme z krabičky s woblery toho pravého, který snad zaujme místní dravčíky. Výběr mi usnadní mohutné zalovení velkého bolena v silném proudu vytékajícím z turbíny místní vodní elektrárny. Do karabinky zacvaknu Thrilla – bolenový speciál a vzápětí nahazuji co nejblíže do míst předcházejícího útoku. Stačí tři rychlá otočení kličkou navijáku a ryba atakuje nástrahu s razancí, která mi div nevyrazí prut z ruky. Bolen je pěkný, odhadem k sedmdesáti centimetrům, víceméně však pouze využívá silného proudu a po pár desítkách vteřin se nechá přitáhnout na písčitou mělčinu. Dělám pár fotek na památku a rybu pouštím. Následujících 5 hodů jsem měl další 3 záběry a zdolal ryby kolem šedesáti cm. Tato úspěšná premiéra mne navnadila věnovat se bolenům víc než v předchozích sezónách a vlastně zahájila bolení hody loňského léta.

Jako malý kluk jsem od starších, zkušených rybářů slýchával,  že bolen je mezi rybami profesor, který se nechá přelstít jen velmi obtížně. Postupem času jsem však zjišťoval,  že opak je pravdou. Pro nás, vláčkaře, je to velmi vděčná ryba. Není nikterak náladová, bere téměř vždy, na mnoha revírech se vyskytuje v hojném počtu a její lov není těžký. Já jsem se zaměřil na říční boleny, protože na řece chytám mnohem radši než na stojatých vodách. Při svých letních toulkách za boleny jsem nejvíce času trávil u jezů. Boleni zde mají ideální podmínky. Proudnou, okysličenou vodu a dostatečné množství potravy, především ouklejí. Nemusím zde být ani nijak zvlášť opatrný, protože většinou lovím ve větších vzdálenostech  od břehu a také neustále zčeřená hladina vody hraje v můj prospěch. Vlastně jsem ani neměl důvod chytat jinde než v podjezí. Boleni zde brali spolehlivě a v dostatečném množství.

Co se týče nástrah, tak jasnou jedničkou se pro mě stal  již zmiňovaný Thrill od polské firmy Salmo. Je to velmi specifická nástraha určená výhradně k lovu bolenů. Specifická nástraha si samozřejmě žádá i specifické vedení. A u Thrilla to platí dvojnásob. Na svoji velikost má vysokou hmotnost a rychle klesá ke dnu, což se někomu může zdát pro lov bolenů nelogické. Ani ve mě to zpočátku nevzbuzovalo příliš důvěry. Tato vlastnost je ale spíše výhodou. Můžu s ním prochytávat i ty nejsilnější proudy, aniž by se vychyloval do stran nebo pokládal na bok. Důležitá je jeho správná prezentace, pak jsem přesvědčen že se úspěch dostaví. Já chytám na Thrilla pod jezy asi následovně: Nahazuji co nejdál, těsně před dopadem nástrahy na hladinu vlasec zbrzdím rukou a okamžitě po dopadu začínám točit kličkou navijáku. Čím rychleji, tím lépe. Se špičkou prutu zvednutou téměř kolmo k nebi.  Ideální je,  když se wobler pohybuje asi 30 centimetrů pod hladinou. V tomto prostoru se totiž nejčastěji pohybují také oukleje, primární kořist bolenů, a o jejich co nejvěrnější napodobení mi jde. Nástrahy vodím co nejrychleji ještě z jednoho důvodu. Bolen je dravec, který se při lovu spoléhá především na svůj výborný zrak. Pokud je nástraha příliš pomalá, bolen má dostatek času si ji prohlédnout a zjistit, že něco není v pořádku. V okamžiku „zařadí zpátečku“ a máme po naději na jeho chycení. Z dalších úspěšných nástrah mohu jmenovat Salmo Slider v 7 cm, plandavky stříbrné barvy, štíhlé woblery s mělkým ponorem a malé pilkříky. Vedení těchto nástrah je stejné jako u Thrilla. Rychle, plynule, se špičkou k nebi. Na vyloženě hladinové nástrahy typu pop jsem bohužel výraznější úspěchy nezaznamenal. Určitě je ale v budoucnu ještě vyzkouším, mnoho z mých kamarádů na ně nedá dopustit.

V tomto článku bych se nerad nějak výrazně rozepisoval o vhodném vybavení, protože každý vláčkař má jiný vkus a každému vyhovuje něco jiného. Já osobně považuji za výhodu delší prut, alespoň 270 centimetrů, který o pár metrů prodlouží délku náhozu a naviják s rychlejším převodem, který ušetří práci při rychlém vedení nástrahy. Jednu část bolenové výbavy však zdůraznit musím – totiž vlasec. Záběr bolena je silný jako úder kladiva. Příliš slabý nebo nekvalitní vlasec bolen při záběru přetrhne a zmizí i s nástrahou. Moje minimum je vlasec o průměru 0,20 milimetrů, raději však chytám s ještě o něco pevnější „dvaadvacítkou“. Bolenům tloušťka vlasce nevadí, nachytal jsem je dokonce i s ocelovým lankem na štiky.  

Výborným místem pro lov bolenů v podjezí jsou písčité mělčiny v proudu řeky. Vznikají nejčastěji za rychlými úseky, kde proud unáší zrnka písku. Když se zvolní, písek se usadí a tvoří vyvýšeninu. Jakýsi ostrov pod vodou. V prohřáté mělčině se zdržuje velké množství drobných rybek a to boleni nemohou přehlédnout.  Právě kolem těchto mělčin jsem nachytal nejvíce ryb. Dalším skvělým místem je rozhraní toho nejsilnějšího proudu a klidnější, zpěněné vody.

Záběru se můžeme dočkat v průběhu celého dne. Vypozoroval jsem ale určité intervaly, kdy boleni loví s větší intenzitou. První „vlna“ intenzivního lovu je velmi brzy ráno. Bývá to však krátký čas, maximálně 30 minut. Poté nastává menší útlum, kdy se záběru dočkám spíše náhodně. Další aktivita přichází kolem poledne a trvá zhruba do dvou hodin odpoledne. Pak nastává takzvaná mrtvá doba, kdy boleni moc neberou. Nejlepší čas na lov začíná v podvečer, krátce před západem slunce a pokračuje i po setmění. Tyto moje poznatky však nelze brát jako nějaké pravidlo. Jistě existují revíry kde je tomu jinak. To bohužel nezjistíme teorií, ale pouze praxí, kterou však každý rybář musí získat sám množstvím návštěv svého oblíbeného revíru. 

 

Komentář ke článku (0)

Dnešní nádherný, teplý a slunečný den vylákal dokonce i nás, nadšený vláčkaře v dubnu k vodě. S plavačkou! Nechci se rozepisovat o samotném lovu...nějak výrazně to nešlo, ale chytil jsem 5x víc ryb než Hugo :-)

Tady pár hlášek mistra Huga - věčně nespokojeného.

- hnusný vedro

- hnusný slunce

- blbý léto

- mám spálený ruce

- mám je zapařený

- brodím se sračkama

- nežer furt tu bonduelku

- když jsem vytáhl kapra - ten je malej

- když on vytáhl kapra - ten je ale velkej a tlustej!

- ten hajzl mi ukrad nejhezčí háček

- jsem unavenej

- asi usnu

- neberou

- já se nudím

- seru na to, jedu domů

 

 

Komentář ke článku (8)

fotoreportáž - BVV a Jestřabice 2009

Několik fotek z Rybářského veletrhu v Brně a z následné rybačky v Jestřabicích. Až bude čas tak dopíšu k jednotlivým fotkám komentář.

Komentář ke článku (6)

Hugo je marod

Našeho kamaráda Hugo Fishera zklátila choroba. Pravděpodobně se jedná o chřipku. Není mu dobře a je smutný. Ani mě není moc dobře tak jsem z toho smutný. Nějak mne pobolívá ucho, doufám že to nebude zánět a že to brzo přejde. Myslete na Huga a na mě prosím, zdraví je důležité. Děkuji, Georgino.

Komentář ke článku (10)

Georginův sportovní pondělníček

Tak dneska poprvé pondělní zhodnocení týdenního dění ve světě sportu.

 

Marťa Sáblíková, česká holka z českýho rybníka už po třetí za sebou vyhrála mistrovství světa v rychlobruslení. Gratuluji Martino! Dařilo se i další české slečně sportovkyni, Šárka Záhrobská zakončila slalomovou sezonu třetím flekem a v konečném pořadí disciplíny poskočila na druhé místo. Jen tak dál holky, fandím vám!

V hokeji mi udělaly velikou radost Koněpůlky - a myslím že sobě taky, dovolenou si určitě užijí :-)

Ve světě fotbalu střídavě oblačno, Barca zase jede jako dobře namazanej stroj, po výprasku Lyonu si poradila v domácí lize i s Almerií a opět odskočila baletkám. Visca el Barca! Z výsledků ještě zaujal Liverpool. Na Old Trafford vyprovodil domácí Manchester čtyřgólovým výpraskem. Barošák se opět trefil v Turecku, mohl by si něco nechat i na repre.

Ale ti votroci, ti votroci mě moc trápí. Prohra v Ústí nad Labem a další pád v tabulce :-( Opravdu si rozmyslím jestli v neděli na Jihlavu půjdu. To zase bylo slibů před sezonou, však to známe...

Týniště v divizi ani snad komentovat nebudu...spadnou a bude klid, už bylo na čase.

Komentář ke článku (1)